Brad Mehldau – klavír, Larry Grenadier – kontrabas, Jeff Ballard – bicí

Americký pianista Brad Mehldau se propracoval k jedinečnému zvuku, jemuž se snaží přiblížit celá řada jazzových adeptů nejen mladší generace. Mehldau by se u nás řadil mezi „Husákovy děti“ a z této generace se vypracoval jako nejvlivnější světový jazzový umělec. „Mehldauovu hudbu miluju,“ řekl před pár lety pro časopis Downbeat slavný pianista Enrico Pieranunzi. „A nejsem zdaleka sám. V jeho hře je totiž něco lákavě tajemného. Brad Mehldau je jeden z mála hudebníků, jejichž hudba není obsažena v notách, jež hrají. Svoje posluchače oslovuje především tím, co je za nimi. Jako by za těmi notami byl celý neznámý svět, do kterého vás to táhne.“ Lepší charakteristiku tohoto stylotvorného hudebníka byste vymysleli jen těžko.

Brad Mehldau patří do nejvyšší ligy jazzových a crossover hudebníků a jeho umělecký vývoj inspiruje početné pokračovatele po celém světě. Jeho hudba respektuje tradici a osobitě reflektuje současnost, jak je tomu ostatně u všech vynikajících jazzmanů v poválečné éře. Čerpá jak z jazzové historie, tak z klasické hudby, pop music i experimentální hudby. Mehldau je ale také nevídaný virtuoz, který ovšem své technické dovednosti využívá plně ve prospěch hudby. Posluchači jeho hudby se rekrutují ze všech generací, uspokojí jak tradicionalistu, tak hledače nových cest – i v tom je její síla. Mehldauova celosvětová popularita a nekončící řada světových turné jsou toho nejlepším důkazem.

Mehldau pravidelně vystupuje na koncertních pódiích již od roku 1990 a nejkonzistentnější formát, v němž ho můžeme vidět a slyšet, je ultimátní jazzový formát, trio. Již v roce 1996 zahájilo Mehldauovo trio sérii nahrávek s přiléhavým názvem The Art of Trio a během pěti let se na labelu Warner Bros dočkala celkem pěti pokračování. Během téhož období Mehldau vydal sólovou nahrávku nazvanou Elegiac Cycle a album s názvem Places, jež dává prostor jak sólo klavíru, tak triovým skladbám. Mezi další stěžejní Mehldauovy nahrávky z přelomu tisíciletí patří Largo, vzniknuvší ze spolupráce s inovativním hudebníkem a producentem Jonem Brionem, a Anything Goes, triová jízda s tehdejšími kmenovými spoluhráči, basistou Larrym Grenadierem a bubeníkem Jorgem Rossym. V sezóně 2010/11 vybrala Carnegie Hall Brada Mehldaua, čerstvého laureáta „Richard a Barbara Deb´s Composer´s Chair“, k uměleckému hostování jako vůbec prvního jazzového umělce. Předchozími privilegovanými byli Louis Andriessen (2009-2010), Elliott Carter (2008-2009) a John Adams (2003-2007).