Narodil se s darem psát silné melodie, nikdy ale nepřemýšlel o kariéře písničkáře. Hrát pořád dokola stejným způsobem jednu skladbu by ho nebavilo, protože nade vše miluje improvizaci a tak se stal jazzovým klavíristou. A když se Omera Kleina hudební publicistka Anna Mašátová zeptala, jak to souvisí s melodiemi svádějícími k prozpěvování si, odpověděl: „Má rovnocenná láska k oběmu – improvizaci i písni – je podstatou mé hudby. Jedna moje část stále pátrá po krásných melodiích, je tu však i druhá, snažící se odpoutat a hrát z odlišného časoprostoru. Když se setkají, je má tvorba úplná.“

Že izraelští jazzmani patří k extratřídě, dobře víme, méně už, že za tím stojí dobré školy a odvaha vydat se do Spojených států své umění dál rozvíjet a prodat. Od Freda Hersche, Johna Zorna a Danilo Pereze se tam Omer Klein dozvěděl přesně to, co potřeboval slyšet: jsi fakt dobrý, napodobovat jiné dokáže každý, a proto se drž své osobitosti. Ta hudební Omerovi částečně spadla do klína: Izrael představuje odvěkou křižovatku kultur a historie klavíristova rodu sahá jak na území severní Afriky, tak do Evropy, takže má po ruce prakticky nevyčerpatelnou zásobu vlivů, podněcující jeho skladatelskou fantazii, napojenou i na jazzovou tradici. Obdivuje George Gerswina, Cole Portera, Duke Ellingtona, Wayne Shortera nebo Theloniouse Monka a rád připomíná, kdo mu hned na začátku zlomil srdce: Ella Fitzgerald s klavíristou Oscarem Petersonem. Řeknete si pro melodika jeho ražení příhodné vzory, případně dobrá startovní pozice, tím to ale nekončí: do světové jazzové scény zaťal drápky hlavně spoluprací s krajany, fantastickými kontrabasisty a improvizátory Omerem Avitalem a Haggai Cohen-Milo a slavným perkusistou Itamarem Doarim.
 Putování čtyřiatřicetiletého rodáka z izraelského přímořského města Netanja zatím skončilo v německém Düsseldorfu, kam se odstěhoval za manželkou, operní pěvkyní, a kde má dnes svou evropskou základnu. Vydal tu zatím své poslední album Fearless Friday, natočené v triu s Cohenem-Milo a bubeníkem Amirem Breslerem.
„Pocházím z Izraele, takže o mne můžete říkat, že jsem izraelský umělec. Hudba pro mne ale představuje něco daleko víc universálnějšího, bezhraničního, a za tím hledejte její krásu, intenzitu, hloubku a vzrušivost,“ řekl Omer Klein a ani nemusel, slyšíme to z každého tónu jeho jazzového klavíru.