Kdo by neznal hity jako Růže z papíru, Stánky nebo Na kameni kámen? Právě těmito táborákovými evergreeny z pera Honzy Nedvěda se inspirovala jazzová kapela Vilém Spilka Quartet vedená spoluzakladatelem úspěšného jazzového festivalu JazzFestBrno a kytaristou Vilémem Spilkou. Čtveřice brněnských jazzmanů na své debutové desce Podvod přináší osmero zlidovělých skladeb legendárního písničkáře upravených do neotřelých jazzových aranží. „Melodie písniček zůstávají, ale kolem nich se dějí nejrůznější více či méně šokantní věci. Metrické i harmonické změny jdou ale vždy písni v ústrety, nikoliv proti ní. Píseň musí zůstat písní,“ říká lídr kapely Vilém Spilka. Křest alba Podvod se uskuteční 12. listopadu v pražském Jazz Docku a o den později v brněnském klubu Šelepka.
Vilém Spilka Quartet vznikl v roce 2013 a je dalším v řadě společných hudebních aktivit, ve kterých mají prsty kytarista Vilém Spilka a saxofonista Radek Zapadlo – hrají spolu v Unity Quartet, Two-Generation Triu či kvartetu legendárního kontrabasisty Vincence Kummera. Jejich aktuální počin zachovává léty společného hraní budovanou, skoro až telepatickou souhru obou hudebních přátel, ale zároveň zkoumá nový hudební materiál z pera hudebních skladatelů nejrůznějších žánrů i z jejich vlastní autorské dílny. Kombinace saxofonu a kytary má navíc neopakovatelnou zvukovou kompatibilitu a nejlépe vynikne v přítomnosti spolehlivé a invenční rytmické sekce. V ní se sešli hudebníci se zkušenostmi z celé řady žánrů, energický bubeník Martin Kleibl a univerzální hudební voják Vlastimil Trllo na kontrabas.
Myšlenka dekonstruovat a následně nově zaranžovat téměř posvátné songy Honzy Nedvěda by se mohla zdát kacířskou, ovšem kvarteto Viléma Spilky se tohoto nesnadno si představitelného úkolu zhostilo se ctí. „Hudba Honzy Nedvěda a Brontosaurů byla součástí mého zálesáckého dětství,“ upřesňuje kapelník. „Když se oprostíte od místy kýčovitých a někdy poněkud naivních textů, zbyde melodie, a tu Honza Nedvěd prostě napsat umí. Základní sdělení Nedvědových skladbiček je navíc natolik silné, že si i o aranžmá řekly vlastně samy,“ vysvětluje Spilka. Svoji debutovou desku nahrálo kvarteto ve studiu Divadla na Orlí a vydává jej u labelu Indies Happy Trails Record. Kromě klasického CD mají zájemci možnost stáhnout si i elektronickou verzi právě na webu vydavatelství. I booklet desky odkazuje na trampskou tradici. O vizuální stránku alba se postaral Roman Franc, který kapelu fotografoval během víkendového pobytu na Oslavce, oblíbené trampské lokalitě. „Roman Franc je opravdu talentovaný portrétista. Dokáže vás přimět v podstatě k čemukoliv a výsledek tomu pak odpovídá. Navíc stále používá klasický svitkový film a fotky mají i proto neopakovatelnou atmosféru. Trávili jsme čas na osadě, vařili jsme si bramborový guláš v kotlíku, opékali špekáčky a večer jsme šli do vesnice do hospody. Vyfotili jsme se i tam a zapředli konverzaci se skutečnými trampy, mezi něž jsme perfektně zapadli. Minimálně outfitem,“ vzpomíná s úsměvem Spilka.
Album Podvod zpracovává osm z nejznámějších Nedvědových hitů, jmenovitě titulní Podvod, Ptáčata, Růže z papíru, Stánky, Tulácký ráno, Zrnka, Na kameni kámen a Hejna včel. Průzračnost a prostota harmonií nedvědovského repertoáru je až nečekaně inspirativní, a navíc nabízí prostor pro vytvoření specifického a neopakovatelného zvuku nové Spilkovy kapely, která spojuje hráče s různou mírou ponoření v jazzovém žánru. Jazzové pojetí skladeb oceňuje i jejich původní autor. „Album mě potěšilo už proto, že mám v sobě miliardu tónů a o hudbě nic nevím, jen že je krásná a jazz je prý hudba z nejkrásnějších, nikdo mi jej však nikdy neukázal, a tak jsem zůstal u blues,“ říká Jan Nedvěd. Jeho tvorbu prý nejvíce ovlivnili hudebníci jako Van Morrison, Buddy Guy či Eric Clapton. „Naučili mě, že blues je improvizace duše, pocitů, hudba v jedné tónině, kde jen občas, ale z pocitu nutnosti linky improvizace, vyjedeme na dominantu a subdominantu, abychom znovu oslavili základní tóninu. Někdy mě to i dojímá, když se hudby Guye chytne další nový muzikant a improvizuje s úctou na dané téma.“ Hudebník, který před dvaceti lety se svým bratrem přilákal na Strahov 70 000 diváků, si mezi skladbami z dílny Spilkova kvarteta našel i svoji favoritku. „Hejna včel jsou to, co mě opravdu vzalo, nevím, jak to vyjádřit, jednoduchost, která opustí melodii a hledá v improvizaci vlastní tvář, krása, krása,“ dodává.
