Sobotní večer byl divácky nejvíc nabitý. A to přesto, že tu chybělo silné lákadlo a hudba byla poměrně náročná. Letošní ročník byl zaměřen na severskou scénu – z Norska byly dvě formace (Mathias Eick Q. a Froy Aagre Q) a ze Švýcarska Nik Bartsch’s Ronin. Přesto, že se jednalo často o kolektivní improvizace pracující s velkými plochami a postupnými změnami, bylo publikum k této hudbě hodně vstřícné. Přiznám se, že si nejsem moc jist, na kterém českém festivalu by se takto odvážná dramaturgie setkala s tak vřelou posluchačskou reakcí.